Přátelé, jsem již doslova přesycena všemožnými myšlenkami a názory, které tato doba koronavirová s sebou nese, přesycena natolik, že jsem si říkala, že nenaplním svůj slib druhé části svého psaní „Jak si uchovat duševní zdraví“. Nicméně včerejší zážitek mi byl inspirací k zamyšlení, které nyní čtete. Potkala jsem se s velmi poctivým mužem, který roky vede malinký obchůdek, vždy vyjde člověku vstříc, ale již velmi dlouho u něj pociťuji velkou tíhu, kterou v sobě nese. A včera mi tento milý pán s naprosto vážnou tváří řekl: „Byl bych ochoten obětovat 10 let svého života za příležitost strávit nějakou dobu ve vězeňské cele sám s Andrejem Babišem“ … je zřejmé, že by tento čas pro našeho předsedu vlády nebyl nijak příjemný. Ale, prosím, k čemu by to vlastně bylo dobré? Odstranění jednoho darebáka nepovede ke štěstí nikoho, přijdou další a další, přičemž zlo a násilí přináší pouze další zlo a násilí. Svět by jistě mohl být o tolik krásnější, kdyby …
Mnozí v současné době pociťují zlost, vztek, úzkost, zoufalství, bezmoc … ájurvéda dává odpověď i na otázku, proč vlastně vznikají epidemie. Velice stručně řečeno - dle nejstarších ájurvédských textů - přichází epidemie v obdobích, kdy převládají nepřirozené charakteristiky v projevech počasí (přílišné či nedostatečné deště a extrémy v teplotách). Odkloněním se od přirozeného způsobu žití vzniká nerovnováha, která dříve či později vede k epidemiím s cílem přírody vrátit extrémně vychýlený organizmus zpět do rovnováhy. Jsme tedy příliš odděleni od přírody, stále jen bez sebemenší úcty bereme a bereme v domnění, že příroda je zde pro naplnění našich potřeb. Řekla bych, že každý z nás má na tomto svůj podíl, někdo malý, jiný větší. Jsme naprosto odděleni od toho, co je přirozené, a většina není ani ochotna své postoje měnit.
Věřím, že v rámci osobní a kolektivní karmy nám byl dán současný život takový, jaký potřebujeme, že jsme se prostě narodili správně. A pokud většina z nás život studuje teprve na úrovni základní školy a neustále propadá a ne a ne se přehoupnout do vyššího ročníku, pak nezbývá, než mít s lidstvem trpělivost. Možná nezažijeme „lepší“ dobu dle našich představ, ale jsem přesvědčena o tom, že život jako takový je věčný a že si poradí.
Co však tady a teď můžeme udělat pro sebe my sami? Čekat, až vláda rozhodne tak či onak? Strachovat se o svůj život, své živobytí, trápit se, že naše děti nebudou mít pohodový a poklidný život? Jak řekla Edith Egerová, nikdo nemá v rodném listu napsáno, že ho čeká jednoduchý život. Mnoho let sleduji jakýsi „boom“ moudrých myšlenek, mnoho z nás jich má plnou hlavu a při každé příležitosti nějakou cituje. O to zajímavější dobu zažíváme, neboť právě v situacích nelehkých dostáváme příležitost zjistit, jak na tom vlastně jsme. Umíme alespoň některou tu pěknou myšlenku žít? Nebo v době stresu reagujeme instinktivně strachem o sebe a druhé a myšlenky jsou rázem zapomenuty? Duše je věčná, mé „Já“ nezaniká … krásné … ale v okamžiku setkání se s možností smrti okamžitě ztrácíme svůj vnitřní klid. Dualita není, dá se přece překlenout, vše je jedno ... ano, jistě, píši to moudré knihy a občas se tato pravda dobře cituje … do okamžiku, kdy nás někdo nebo něco zraní a my okamžitě rozlišujeme dobro a zlo, bolest a radost. Jak to tedy s těmi moudry vlastně vnitřně máme? Skutečností je, že mnozí z nás dosud neměli potřebu budovat a hledat své vnitřní ukotvení, to místo, kam můžeme vejít v dobách zlých, kdy se bortí vnější berličky, od kterých jsme se v životě odráželi. A zcela jistě toho můžeme o sobě objevit velice mnoho právě v dobách pohnutých než klidných, jen umět poodstoupit a mít chuť přijmout dění jako příležitost k vnitřnímu duchovnímu růstu.
Pokusme se na náš vlastní život pohlížet jako na dar, nikoli trest, dar a příležitost žít tak, abychom se každým dnem stávali lepším člověkem. Hledejme vlastní výzvy a světlo v sobě.
Ájurvéda i její sesterská disciplína jóga mohou být člověku k transformaci nápomocné, avšak pokud netíhnete k těmto systémům, není třeba zoufat, věřím, že otevřené upřímné srdce najde cestu k vnitřnímu klidu. Nabízí se vnitřní svět a krása hudby, tanec či jiný spontánní pohyb, malování, tvůrčí činnost, vycházka v přírodě, která dokonale uklidní nadměrně stimulovanou mysl. Význam má u udržování čistoty, na těle i na duši, stejně tak v prostoru, kterým se obklopujeme.
Dělejme si radost každičký den, byť třeba i naprostými drobnostmi – napadá mě uvařit si čaj lahodnější než obvykle, oběd chutnější než běžně, do aromalampy kápnout esenciální olej, který si obvykle šetříme, neboť je drahý, nasadit si sváteční náušnice, místo abychom čekali na dostatečně sváteční dobu, hezky se obléci, i když zrovna nejdeme nikam do společnosti. Usmát se na sebe do zrcadla, pohladit se, ocenit se a večer, místo sledování hrůz, které nám televize nabízí, se v klidu posadit k příjemné knize, zapálit si svíčku a občas kouknout na její hřejivý plamen s pocitem, že jsem na tomto světě vlastně fakt ráda
Mohla by nám být rovněž nápomocna myšlenka neulpívání, kdy přestože jsme ve světě aktivní a snažíme se utvářet harmonický a mírumilovný svět, zároveň však nelpíme na výsledcích svých činů, nelpíme na majetku, osobách ani myšlenkách. Ha! Snadno se řekne i napíše, ale sama dobře vím, že není jednoduché uvést tento koncept do života, neboť právě naopak - máme spíše potřebu kontrolovat dění kolem sebe, kontrolovat své blízké, rozšiřovat a chránit svůj majetek a držet se zuby nehty svých názorů a myšlenek. Nicméně skutečností je, že právě schopnost neulpívat je esenciální k adaptabilitě a flexibilitě v životě. Prvním krokem by mohlo být připuštění logičnosti tohoto konceptu, uvědomění, že čím více něco chceme nebo jsme k něčemu připoutáni, tím méně vnitřního klidu nám to dává. Také si všimněme, že se mezi námi stále ještě vyskytují lidé vnitřně moudří, bohatí a krásní, kteří svými skutky či slovy prosvětlují (i přes nepřízeň a nepochopení) mentální či duševní tmu, ve které většinově žijeme a která způsobuje, že klesáme na kolena pod tíhou vlastních myšlenek a strachů. Já jsem neskutečně vděčná, že mi je umožněno být několika takovými lidmi obklopena, nesmírně si toho vážím a Vesmíru každý den děkuji, že mé žití i takto podporuje a napomáhá tomu, aby můj vnitřní plamínek poznání hořel o to kvalitněji.
Mysleme na to, že k naší lepší náladě přispívá i vykonávání dobra – ne se nerovnovážně rozdávat ze své vlastní slabosti a touhy dostat něco zpět, ale pomoci druhému dobrým skutkem, však mnohdy stačí naprosté maličkosti - rozradostnit svět svým úsměvem, prohodit pár milých slov, prokázat laskavost, nakrmit zvířata …jistě každého z vás napadne mnoho dalších nenáročných úkonů, kterými lze zkrášlit svět.
Budujme ctnosti a světlo vnitřní moudrosti, za všech okolností hledejme světlo a světlo odrážejme, osvětlujme neustále svá srdce natolik, aby v nich tma v podobě zla a strachu neměla šanci zahnízdit. A pokud máme něco neřešitelného a naše srdce neumí slyšet, zároveň nás neuspokojí možnost nakouknout do moudrých knih, zkusme se zeptat malých ještě nikým a ničím nezkažených dětí … Dnešní psaní bych ráda ukončila Patanjaliho joga sútrou, která nám dává čtyři klíče k zachování klidné mysli v každodenním životě. Jsou jimi přátelství, soucit, radost a nevšímavost/ignorace a poznání, v jaké situaci který klíč použít.
Pokud se setkáme se šťastným člověkem, použijme přátelský klíč – velmi často na šťastného člověka reagujeme určitou žárlivostí, nicméně moudrým chováním je udělat z takového člověka přítele. Setkáme-li s nešťastným člověkem, buďme soucitní a milosrdní.
Pokud se setkáme s ctnostným, čestným člověkem, přistupme k němu s upřímnou radostí, s potěšením, že jsme našli vzor pro kultivaci téhož ve svém vlastním životě.
Poslední možností je, že se setkáme s člověkem zlým, podlým, zlomyslným … je zbytečné těmto lidem radit, jak se mají chovat, považovali by to spíše za urážku, věřme, že jednou sami pochopí ... Přistupme k nim s jistou nevšímavostí či lhostejností, zůstaňme stranou a nezaobírejme se takovými lidmi, neboť to naruší náš vlastní vnitřní klid.
Tyto klíče a moudré postoje nosme za všech okolností u sebe, umožní nám to neztrácet klidnou mysl. Přeji vám všem krásné předvánoční dny a naději, víru a lásku do nového roku.